pondělí 19. března 2007

Vandal

Jsem dítě štěstěny, obzvlášť štěstí mám na nepříjemnosti, když se mi to opravdu nejméně hodí.
Minulý týden jsem celý prostonala.. nejsem dobrý pacient, takže nemohu tvrdit, že jsem jen ležela v posteli (několik krátkých, nenáročných běhů a vyjížděk na kole jsem si zkrátka neodpustila), nicméně na plánovaný 1/2 PIM, který se neodvratně blíží, jsem toho příliš nenatrénovala a bojim, bojim, jak to bude vypadat :-/.
Dnes večer jsem se šla, jako již tradičně, proběhnout se psem. Jelikož jsem byla hodně unavená z celodenního sezení ve škole, rozhodla jsem se běžet jen velmi volně. Takže si běžím jen tak "lážo plážo" po pěšince, na níž znám každé stéblo trávy, i sebemenší kamínek.. Když tu náhle, při seběhu z mírného kopečka, padám k zemi.. Tak toto se mi již dlouho nestalo, naposedy loni na podzim, kdy mi můj pes podrazil nohy ohromným klackem.. Dnes však viníkem není můj pes, nýbrž neznámý "vandal", který přemístil několik kamenů na mojí trase, takže jsem jednou nohou špatně došlápla na nečekaný předmět a druhou nohou projistotu zakopla o tu první, a již se mého těla chopila gravitace (jistě, že jako správný karateka jsem padala do ukemi ;-)). Samozřejmě jsem se ihned zvedla a běžela dál, vždyť to vůbec nijak hrozný pád nebyl.. Až doma jsem zjistila, že mám mírně odřené a dosti nateklé koleno, jímž jsem narazila na jiný šutr.. krásně bolí ;-).
Ale vlastně jsem ráda, že to mám za sebou, jelikož každoročně si musím minimálně jednou nabít při běhu, jednou na kole a jednou na bruslích, jinak bych to snad ani nebyla já a celý rok by se mi zdál nepodařený :-).
Z toho plyne několik poznatků: 1. první letošní běžecký pád je za mnou, 2. jestli se během pěti následujících dní nezabiju, poběžím 1/2 PIM s boulí na koleni, a především 3. člověk nesmí slepě spoléhat na důvěrně známé věci, protože vandalové, přemisťující kameny na běžeckých cestičkách, jsou všude :-D!

8 komentářů:

Running Shadow řekl(a)...

... jen jestli to misto vandala nebyli pylousi ... to jsou takovy mrchy, ze by me to vubec neprekvapilo ... ;-)) ... jakeho druhu jsi karateka, jestli se muzu zeptat? Zdravi zeleny shotokan.

Lasky řekl(a)...

Doufám, že 1/2PIM běžíš v kimonu, abych tě poznal. Jediná karatistka kterou znám se jmenuje Cynthia Rotrock, nebo nějak tak. Tak na půl PIMu, dej se dohromady.

johari řekl(a)...

to running shadow: Jak o tom tak premyslim, vis, ze mas mozna pravdu.. asi to byli pylousi ;-D...
Jsem tradicni shotokan karateka znacne poznamenany aikidem a sebeobranou :-)..

to lasky: 1/2 PIM v gi urcite nepobezim, ale jelikoz jsem cela rozlamana a prilis jsem toho nenatrenovala, budu zrejme nejmladsi a nejrudejsi bezec mezi opozdilci, takze me zarucene poznas ;-D.. Tak navidenou v sobotu!

Running Shadow řekl(a)...

a to ti nedela potize michani stylu ? ... kdyz jsem se prestehoval tak jsem v okoli nenasel zadne shotokan dojo. Zkusil jsem nejprve "american freestyle", ale to mi prislo strasne a pak jsem chvilku vydrzel u nejakeho korejskeho stylu, jenze to delaji vsechno uplne jinak, a me to jenom rozhazovalo pracne zazite techniky ... tak jsem toho radsi nechal ... shotokan mi jinak moc chybi.

Trawník řekl(a)...

Ja sem si rikal ze budes poznamenana aikidem dle toho bezpecneho padu...

Chodila jsi nekde v praze? Seiaikido v lublanske? Aikido karlin v ... ehm. karline? :o)

johari řekl(a)...

to running shadow: Kombinace karate-do + aikido, tak jak ji znam, je dobra.. kazde ti da neco.. Nemam prilis zkusenosti s jinymi styly, urcite jsou mezi nimi velke rozdily, ale rekla bych, ze temer vzdy se da nalezt nejaka shoda.. Preci vse je Jedno ;-)...
Je dobre znat pravidla a techniky, ale neni dobre se na ne fixovat a byt neprizpusobivy... Tudiz chci-li cvicit, nezbyva nez prijmout skutecnost, ze cvicim neco trochu jineho nez co jsem si kdysi pracne zazila a nalezt krasu v tom, co cvicim nyni...
Dokazu si predstavit, jak je slozite se odstehovat a nemoci nalezt tu pravou skolu.. Ale bojova umeni se nevztahuji jen k dojo, nybrz jsou soucasti kazdodenniho zivota, takze je jen na cloveku samotnem, zda kdyz nema moznost cvicit nekde v dojo, opusti Cestu zcela..

to trawnik: Cvicila jsem pod Tradicnim karate Praha.

Running Shadow řekl(a)...

Ono to ve mne stale hloda ... a nejak se s tim nechci smirit, ze jsem na "zcesti". Prestehovat se do nove zeme, kdyz clovek prijde jen s dvema kufriky je docela darda a trva to tak rok, nez se da zacit zase "normalne" zit. Proto jsem ani behani loni prakticky neudrzel, ale letos se mi uz zacina darit. Premyslel jsem aspon cvicit sam, par zakladnich technik a prvnich pet kata ... i kdyz je bez dohledu snadne delat pomerne velke chyby ... no ale kazdopadne diky Tobe se me karatisticke vzpominky opet dostali na denni svetlo ... treba z toho vzejde neco uzitecneho.

johari řekl(a)...

to running shadow: Cvicit sam je opravdu tezke, ale melo by to stacit nez najdes nejake dobre dojo.. Mozna se neboj dat jeste sanci i necemu jinemu nez je karate..
Mas muj obdiv za to, zes nasel odvahu odjet tak daleko a moc drzim palce, at svoji Cestu opet naleznes :-)! Jo, a at ti to dobre beha ;-)!