Končí rok krysy, jenž byl pln prudkých změn a nečekaných událostí, rok pro mě velmi významný.
Ještě před rokem jsem měla brigádu. Cestou do práce jsem míjela různé obchůdky, ale nikdy jsem nenahlížela do výloh..
Před několika dny jsem náhodou šla tou starou známou cestou. Prvně jsem měla nutkání, a tedy ohlédla jsem se směrem k výloze, zrovna u jakéhosi vetešnictví. Zpoza skla se na mě usmál Buddha. Také jsem se na něj usmála.. Snad se na mě usmíval i tehdy, pokaždé, kdykoliv jsem procházela. Nevím, já ho neviděla..
Tentýž den, u té samé výlohy, jen o několik minut později, jsem se usmála na růžový náhrdelník.
2 komentáře:
Jestli se usmál na tebe, tak to asi nebyl on. Jist si však nejsem. Kdo dnes je? A proč vlastně chodíš v dnešní době po tak těžkých cestách? Já vědět o nějaké lehčí, hned bych po ní taky nešel.
Copak má někdo na vybranou:-)
Okomentovat